Pivovar Broumy, Brúm, Broum, Braumy, Brouny, Prommer

aneb

OPIČKA UHU Z LUHU

 

jaká piva vaříme

... názvy našich piv přebíráme dle místního pojmenování ...

 

Opička Uhu (z Luhu)
stálice v naší nabídce, aneb světlé pivo po kterém má každý opičku (z Luhu)

Nové Broumy od 1.6. 2020 NeuBraum, NeuBroum
reakce na již stávající název piva "Broumy" pivovarem Matuškou, jsme se v roce 2018 rozhodli pro název Nové Broumy. Současná situace mamonu ze strany Pražských, nás bohužel vede ke změně na "NeuBroum", což je ve výsledku to samé a vystihuje to plně německý typ (mnichovský slad) tohoto piva

Hvízdák
toto pivo je tajemné, jako místní tvor, žijící v okolí Broum ... více nenapovíme :)

Veles
světlé pivo, které vaříme dle staré slovanské receptury ku poctě boha Velese mající své pohanské místo na nedalekém Velízu

Habešan
speciální pivo, které vaříme opravdu vyjímečně, neb asi víte, jak si Habešani koupili černé tele a foukali mu do pr*ele ;)

Luh
speciální "medové" pivo od našeho včelstva z Luhu

Cikán
polotmavé, svrchně kvašené pivo pojmenované po nedalekém kopci nad pivovarem

Oupoř
světlé výčepní pivo, ideální v horkém létě které nejlépe chutná vychlazené na teplotu místníh úpořského potoka

KřivokláD
jsme v samém srdci CHKO Křivoklátsko, ale Křivoklát jako název nepoužijeme :)

 

 

 

Historie pivovaru

Pivovar Broumy, Brúm, Broum, Braumy, Brouny, Prommer … aneb historie pivovaru v Broumech

 

Při rekonstrukci statku v 80. letech 20. století, bylo objeveno zasypané sklepení včetně třech studní o hloubkách 15m, 25m a 55m. Archeologické práce probíhající pod dohledem prof. Winfrieda Schatzjägera z německé university Regensburg v součinnosti s univerzitami českými, následně odhalily fragmenty zaniklého pivovaru. Díky velkému poničení klenby a prosakující spodní vodě bylo naprosto zřejmé, že záchranné restauračních práce budou zcela zbytečné. Stanovisko CHKO Křivoklátsko i Středočeského kraje byl rovněž negativní ve smyslu podpory těchto záchranných prací.Veškeré další stavební práce se tak zastavily a přešlo se na půdu archivů a knihoven, tj. na pole badatelské činnosti. Nicméně myšlenka obnovení pivovaru nadále přetrvávala.

Od kdy se v Bromech vařilo pivo asi už nikdy nezjistíme, ale první písemná zmínka se o zlatavém moku objevuje v listině Císaře Svaté říše římské, krále římsko-německého, italského, burgundského a českého, hraběte Lucemburského, Karla IV. z roku 1358:

Karolus IV. Quod informacione e docti, quomoda Lutoborus quondam de Brum II lanci agrorum, ibidem termit, de novo conferismus ipsas II lancorum filis esus Ulrich, Buzcomi et Alschoni, sub servicio cmere regis aq jure feodali e concedit medicandi cervisiam.

Karel IV. Dává na vědomost, jak Lutobor z Broum dva lány pozemků tamtéž v Broumech v poddanství královské komory v Čechách po právu držel a nově společně sami dva lány synům Oldřichovi, Buškovi, a Alšovi v poddanství komory královské právoplatně léno se dává a pivo vařiti umožňuje.

Tato listina pravděpodobně jen potvrzuje a povoluje již zažitý ritus vaření a pití piva v Broumech, které se sem pravděpodobně dostalo s družinou Anny Falcké, která se svým chotěm urychleně putovala na podzim roku 1349 zdejším územím ku Praze, kde následně byla dne 1. listopadu 1349 korunována ve Svatovítské katedrále českou královnou. Jedna z posledních zastávek před Prahou bylo právě území Broum (Brúm, Braum), nebo rovněž kronikáři uváděného názvu Prommer, jak zachytil kronikář žijící na dvoře Karla IV:

... et stetit ad Prommer triduum et duas noctes ad festum celebrantes Anna regina spectratix de graviditate ...

… a zastavili se v Bromech aby po tři dny a dvě noci hodovali, slavíc obtěžkání královny Anny …

Na zajímavou možnost posunutí počátečního data pivovaru odkazuje článek kolegyně Reichertové „Proboštství ostrovského kláštera na vrchu Velízi“, která cituje z knihy Karla Vladislava Zapa: Benediktinští klášterové sv. Jana Křtitele na Ostrově a v Skalách. V roce 1310 obdržel klášter Ostrovský od papeže Kliementa V. bullu vydanou v Avignonu, kterou mu všechny statky a práva potvrzuje, totiž právo ke kostelům a požitkům, přičemž zmiňuje ve výčtu obcí u „statku proboštství Velízského“ i bracitorium, tj. pivovar. Nejblíže k Velízi je obec Kublov, která však byla založena až v 16. století. Nabízí se tedy možnost, že se jednalo u již stávající a fungující pivovar v Broumech, který benediktinští mniši jistě ve velkém využívali.

Starý letopisec český se ve svém díle zmiňuje v souvislosti se zajetím krále Václava IV., Panskou jednotou dne 8. května 1394 v kláštěře Minoritů v Berouně, byť sám autor zmiňuje Králův Dvůr:

... král Václav na cestě z pivovaru v Brúnech, byl jat před Berúnem puol míle v Králově Dvoře od pánuov svých českých skrze zpuosobenie krále Zigmunda uherského, jeho bratra milého, a Jošta, markrabí moravského. A odtud nesen jest do Prahy na Hrad a v tu věži velikú hranatú nahoře byl vsazen a pod stráží s velikú pilností chován ... 

Od poloviny 15. století nelze najít žádné další prameny zmiňující pivovar v Broumech, neb se archiválie majitelů Týřova nedochovaly (Jiří z Poděbrad pasoval v roce 1458 Jošta z Ensilde a daroval mu hrad Týřov a ves Broumy). Až teprve v období před nástupem Habsburků, tj. v roce 1525, se ze Smolné knihy města Berouna dočítáme že dne 1. května byl mučen lapka a vrah Kubec z Modřejovic:

I byl v Berouně dán ku právu outrpnému v pondělí na den sv. Jakuba a Filipa, léta Božího 1525 a vyznal toto:

Item. Stáli sme na pana Tátovského za Broumy, jako ten potůček Oupoř se zove v části Luh. Již jsú tři zabiti a ještě jeden jest Jíra Votýpkovi, který jest na Krakovci.

Item Sekal sem Krahujíka a on umřel.

Item. Když sem se mladil pivem v Broumech, uhlídal sem jakéhos kováře, an jda skrz ves a předběhl sem jej i vzal jsem mu jeden a půl kopy a sukni.

Item. Oloupil sem panu Tátovskému člověka a pobral mu peníze. A co sem komu kdy pobral, vo to sem hrál a dobrou vůli měl po krčmách a pivováru v Broumech.

Politické tahanice a zápletky mezi Týřovštími z Ensidle, Lobkovici a císařem Rudolfem II. byla asi definitivní tečka pro broumský pivovar. Nepomohla tomu ani výstavba nedaleké skleněné huti. Tátovští z Ensidle po informacích, že císař Rudolf II, chce nechat Týřov vypálit, vydali bez meškání své panství Janovi Lobkovicovi na Žebráce za 12.000 kop míšenských. Záměr císaře na scelení statků a panství Křivoklátského bylo natolik velké, že se s Lobkovicem dohodl na odkupu pozemků a obcí. Při samotném prodeji a převodu se samozřejmě snažil Jan Lobkovic vytěžit co nejvíce, v podobě těžby dřeva apod. Celou věc převodů protahoval až do své smrti v roce 1590. Jeho majetek připadl jeho bratranci. Roku 1593 se bratři Lobkovicové zúčastňují povstání proti Rudolfu II.. Byli ze vzpoury usvědčeni, zbaveni cti, hrdla a statků.

Je zajímavé, že ještě v roce 1594 se dotazují úředníci zemského sněmu paní Magdalény z Lobkovic, vdovy po Ladislavovi, má-li být ves Broumy a vše, co v ní má zapsáno včetně pivovaru, vloženo do desek zemských spolu s jiným zbořím zděděným po nebožtíku Ladislavu starším z Lobkovic. Ale téhož roku byly Lobkovicím všechny statky zabaveny, a tak se Králův Dvůr, Zbiroh, Točník s Kublovem dostaly ke koruně a dány pod správu křivoklátského hejtmana Jana Jindřicha Prolhoffera z Purkerdorfu. Pro pohodlí (tj. ekonomické důvody), bylo krčmáři broumskému nařízeno odebírat pivo z Točníka.

Broumy se tedy v závěru 16. století znovu vrátily do lůna koruny královské a pro pivovar to znamenalo definitivní konec.

Na přelomu 20. a 21. století se v obci Broumy objevuje snaha o obnovu vaření piva místními obyvateli, ale pouze na půdě domovařičské. Na Velikonoční pondělí roku 2009 zakládá Martin Matuška minipivovar pod jménem Matuška a začíná takřka po 415 letech komerčně vařit pivo. K tíži nutno poznamenat, že firma jako taková je registrovaná v Praze, nikoliv v Broumech a pivo se zde jen vaří. Zvyšující se výstav piva dosahující 5000hl ročně, poměrně dosti zatěžuje obecní vodovodní řád, který se potýká s nedostatkem vody pro obyvatele obce. Berounské vodovody a kanalizace pro rok 2020 nepovolují nové přípojky občanů z důvodu nedostatku vody.

V návaznosti na rozrustající se mamon pražský, rozhodli jsme se i my, že vyjdeme na světlo Boží a obnovíme původní tradici pivovarskou, avšak v nekomerčním stylu v podobě rukodělného rodinného pivovaru, stávajícího na místě původního broumského pivovaru. Dosavadní třicetiletá praxe je převážně teoretická s praktickými zkušenostmi v pivovarech východočeských a jihočeských. Výstavba je teprve před námi, ale pevně věříme, že v blízké době se začne vařit nejenom pro nás, ale i pro širokou společnost z Broum, pro přespolní i Habešany.

… dej Bůh štěstí!